Vznik chovatelské stanice

Než jsem založila chovatelskou stanici (CHS), tak jsem jezdila na každou výstavu, která byla, a to se svými kastráty různých plemen. Hodně vzpomínek z výstav se ukazuje na FB a také videa, fotky, i ty výherní. Brala jsem sebou moje studentky angličtiny (AJ), šikovná děvčata, které jsem učila, a ty milovaly kočičky a výstavy. Holky mi pomáhaly, musely taky potrénovat angličtinu, protože mluvily s posuzovateli také a ti jsou hlavně ze zahraničí. Bylo to skvělé období nabalit vždy celou dodávku, sebou až 7 kočiček, takže jsme je všechny koupaly a sušily a trénovaly výstavní držení a potom se jelo někde na celý víkend. S holkami máme hodně legračních vzpomínek.

Mezitím, než jsem usnula, tak jsem každou noc seděla na Google a vyhledávala veškerá videa, informace, semináře, studia, výzkumy o genetice, historii a vše možné co vůbec je o kočkách. Prostě každý večer bylo samostudium. Můj syn se mě každý večer ptal „mami co čteš? Zase kočky?“, tak jsem mu odpověděla, „ano, zase kočky“. Potom jsem vyhledávala semináře a různé workshopy ať mohu jít a zase se vzdělávat. Bylo to období asi 4 let učení a praxe doma s kastráty různých plemen a výstavy a komunikace s chovateli, kteří vystavovali a posuzovateli, ze kterých jsem vytahovala moudra také.

V roce 2017 jsem založila název a registraci chovatelské stanice (CHS) u FIFE. Název Nile Goddess, CZ je chráněný název a zapsán v mezinárodním registru CHS. Nikdo jiný již nemůže použít název této CHS a ta je taky dědičná. CHS může patřit jen osobě, a ne žádné firmě.

Původně jsem chtěla chovat Egyptské Mau, ale vzhledem k tomu, že pořizovací ceny chovných koček se tenkrát pohybovaly kolem 80-120 tisíc Kč a mazlíci kolem 35 tisíc Kč, tak jsem od toho odstoupila. Také z důvodu, že Egyptské Mau jsou jen ve 3 barvách a jejich povaha, i když je úžasná, milující, pečovatelská, tak je také zbrklá a jejich mrouskání nechcete zažít. Je to pořád kočka nekřížená jiným plemenem, takže velmi přírodní, páchnoucí moč a když kocour řve a volá holky a značí až 3 m do výšky, tak to stojí za to. Právě proto se má CHS jmenuje Nilská Bohyně (Nile Goddess), a to byla bohyně Bastet, která v Egyptě chránila kočky. U Nilu se našly původní kočky a ty se později i mumifikovaly s faraóny. Byly chráněné a snad každá domácnost měla kočku, protože jim lovily myši a chránily úrodu a sklípky. To jen malinko z historie Mau a pozadí mého názvu.

Protože jsem se zamilovala do svého krémového kastráta Leoška, můj první mainský kocour a na výstavách jsem žasla z jejich majestátnosti, klidné povaze, různé barvy a typy, tak to bylo konečné rozhodnutí.

Jenže jsem se také zamilovala do polydaktylů, o kterých tady nikdo nic nevěděl a nikdy neviděl, o jejich celé historii a samozřejmě celý příběh o Ernestu Hemingwayovi a jeho kočkách a polydaktylech (což bylo i jedno téma z angličtiny u maturit).

Našla jsem i článek, že nějaká americká asociace na ochranu zvířat chce zachránit a zachovat polydaktyly, protože patří k americké historii a jejímu dědictví a v historii v mainské populaci bylo asi 40 % polydaktylů.

Vzhledem k tomu, že FIFE akceptovala polydaktyly v minulosti, dokonce jeden mainský kocour polydaktyl vyhrál výstavu šampióna, a poté je FIFE vyškrtli ze seznamu chovných koček, tak jsem věděla, že z FIFE chci odejít.

Přešla jsem v roce 2019 do ICW e. V. – INTERNATIONAL CAT WORLD. S volbou mi pomohla moje blízká známá a chovatelka Dagmar Rybáriková a od toho roku jsem registrovaná v Německu pod ICW e. V. a tato organizace spadá i pod TICA (The International Cat Association – dnes největší světový genetický kočičí registr), CFA (Cat Fanciers‘ Association – založena v roce 1906 a dnes největší světová asociace pro registrace koček) a také WCF (World Cat Federation – pod níž spadá 370 světových organizací). Pod těmito největšími světovými organizacemi mohu vystavovat své kočky po celém světě a získávat tituly a sbírat body. Samozřejmě tyto organizace akceptují historii polydaktylů a takto je mohu vystavovat.

Takže zkratky MCO je Mainská kočka a MCP je Mainská polydaktylní kočka. To je to velké P ve zkratce.

Ve své organizaci jsem velmi spokojena. Když pošleme krycí list, do týdne máme rodokmeny a vždy malinký dáreček. Na Vánoce dostanu přání a dáreček a voucher, že když pošlu příští rodokmen a k tomu voucher, tak mám uhrazen členský poplatek. Pokud něco potřebuji vědět, tak napíšu Anette Koch, je to prezidentka asociace a ona mi zavolá a probereme to na telefonu. Pro mě je to skvělá, klidná a spolupracující asociace bez byrokracie a politiky a se skvělými lidmi.

To jsou informace o založení CHS, co předcházelo, co následovalo a proč je to tak.

Chovu se věnuji od 1997, ale prvních 17 let se jednalo o pejsky. Měla jsem jorkširské teriéry, chodila také po výstavách. Mnozí z vás si mě možná ještě pamatujete, jak jsem chodila všude možně po Bílovci s holkami.

Do svého chovu jsem věnovala stovky hodin studia, mnoho peněz, úsilí a tvrdé práce. Selekce jedinců, důkladné plánování, veškeré genetické testování, rentgeny kyčlí, konzultace se specialisty – ortopedi, kardiologové, špičkoví veterináři a známí chirurgové. Jsem na tuto CHS pyšná. Obsahuje tolik roků práce a obětí, kterou si člověk ani neumí představit.